Tučňáci

Tohle jsou naši (moji a taťkovi) slavní tučňáci - mamča je odmítá dělat, protože je to příliš velká piplačka a protože ke zdobení používáme pinzetu. :D

Bravo kuličky

Další nepečené cukroví jsou Bravo kuličky z jakési Bravo GIRL z roku 2007. Mamce moc chutnají, tak jsem je udělala. V receptu bylo, to si pamatuju doteď, velice vtipně napsáno 2 lžíce salka. :D Hm, leda hovno, na to, aby se to těsto spojilo je nutno něco málo přes 100 g...

Brigadeiro

Vánoční nálada je u mě v plném proudu a já jsem se pustila do nějakého toho pečení, respektive placání nepečených cukrovinek. Včera jsem dělala kuličky Brigadeiro podle receptu od naší kamarádky Adriany z Paraguaye.

Pole Dance focení

Dnes jsme měli závěrečnou hodinu pole dance. Myslím, že pokrok je značný. :-) Z ničeho až do takových různých figur, jaké bych nevěřila, že dokážeme. No, kecy v kleci, to se asi říká vždycky. Pokračovat samozřejmě budeme, a doufám, že pokroky budou stále větší a větší. :-)

Pizza

Na pizzu jsem použila recept z apetitu, teda respektive na těsto. A musím říct, že nic moc. Těsto vůbec nedrželo pohromadě, takže jsem tam musela přidat  minimálně jednou tolik oleje, než je psáno. No nic. Ale pizza se povedla a mám zase jídla až do aleluja. Jo a taky jsem si udělala rajčatovou polévku, co jsem dělala minulý týden, je skvělá. :-)

Rajčatová polévka

Jedna z mých dalších premiér.Tím, že tatíneček nejí rajčata, tak jsme ji snad ani nikdy nedělali a já na ni mám vzpomínky jen ze školní jídelny. Musím ale podotknout, že i tam mi dost chutnala. Jen nevím, jestli ji teda dělali z protlaku nebo z rajčat, já zvolila namočení rajčat na chvíli do vařící vody a jejich následné oloupání, není to vůbec takový opruz, jako jsem předpokládala, fakt je to chvilka, asi pět minut stačí a pak jdou krásně oloupat.

Adventní věnec

Letos trochu netradičně. Vždycky chodím na zahradu oškubat túje, protože jsou hezky zelené, nepíchají a dlouho vydrží. Nejlepší jehličí na věnec, podle mě.
Ale tento rok jsem se rozhodla udělat věnec z větviček. Vybavena rukavicemi a zahradními nůžkami jsem vyrazila na zahradu. Ošmikala jsem jeden keř s hezkými tmavě červenými větvičkami. Chtěla jsem ho nastříkat takovým tím sněhovým sprejem. Tak jsem taky udělala. A dále jsem ho chtěla ladit do bílo-zlata. Ale vzpomněla jsem si na to v sobotu dopoledne, tak jsme se rychle sebrali a jeli do květinářství nakoupit ozdoby. Bylo 10:37, v 10:30 zavírali. Pohoda, říkám kašlu na to, udělám to v pondělí. No jo, ale když ona ta adventní neděle je dneska. Tak jsem se do toho pustila a nakonec je bílo-zlato-červený s červenými svíčkami.

Makronková katastrofa

Už když jsem makronky porcovala do koleček (která teda vůbec nejsou kolečka) na plech, jsem věděla, že je zle. :D Achjo.Už jednou jsem makronky dělala a nepovedly se mi, tak jsem na ně na chvíli zapomněla s tím, že jim možná zase někdy dám šanci, to bylo myslím před dvěma lety o Vánocích. Tak naštvaná jsem byla. Ale hezky popořádku.

Listopadové novinky

Ne že bych neměla čas na psaní, ale spíš jsem neměla čas na vaření a pečení. Ale jinak jsme byli s Jiřím na Cimrmanech zase po nějaké době. Šli jsme na hru Blaník a opět to bylo parádní.

Vaření, pečení a relax

Ve čtvrtek po třetí hodině jsem sedla i s Bublou do vlaku a vydaly jsme se domů. Těšila jsem se. Asi měsíc jsem doma nebyla. Všechny kočky ztloustly. U bráchova britského kotěte bych to pochopila, že přibírá, už je pěkně tlusťoučká, ale naše nejstarší "královna matka", dávno dospělá, si asi dělá zásoby na zimu a už váží 4,8 kg, tolik ještě žádná naše kočka nevážila a asi ani nebude.

Upgradovaný jablkový koláč s karamelem

Tak když jsem dnes dodělala výpisky pro přípravu referátu z nádherné čtyřicetistránkové studie o spisovateli Lao She, tak jsem si za odměnu řekla, že upeču znova jablkový koláč s karamelem, protože mi strašně chutnal. Jenom mi tam chyběla nějaká ta měkká chutná část pod jablky. Tak jsem tam přidala vanilkový puding, který jsem ale místo v půl litru mléka dělala v 0,3 l. A bylo to ještě dokonalejší, než dokonalé.

Krémová česnečka a langoše

Dneska jsme se váleli v posteli asi až do jedenácti. Včera jsme si řekli, že bychom si mohli udělat třeba langoše. Velice nenáročné jídlo. A ráno jsem si usmyslela, že uvařím ještě krémovou česnekovou polévku podle Dity P.. Dnes mi ovšem polévka přišla mnohem víc pórková, než česneková, protože Jiří mi zakázal dát tam dle receptu celých pět palic česneku, že to je moc, tak jsem dala jen tři takové malé, no a celý pórek. Takže je spíš pórková s česnekem, ale to nevadí. :-)

Jablkový koláč s karamelem

Sedím, snažím se v tuhle ungodly hour nasoukat aspoň ovesnou kaši a vzhůru na ranní pole dance. JE to trošku sebevražda ráno, ale nevadí. Jiří v pondělí dovezl igelitku plnou jablek a já jsem se včera na poslední přednášce ke konci nudila a tak jsem přemýšlela, jak jablka zpracuju. U luciedvorakova.blogspot.cz jsem našla bezpočet inspirace pod heslem jablka a mně se zachtělo udělat hned první koláč, na kterém stanuly moje oči. Jablkový koláč s karamelem. Mňam.

Sama doma

Jiří mi odjel stejně jako všichni ostatní na prodloužený víkend domů, já jsem šla o víkendu do práce, takže víkend jsem měla pracovní a dnes mám volno. Takže jsem doma jen s Bublou a s holkama. I přesto, že víkend jsem měla pracovní, tak přijeli na víkend babička s dědou. Dali si okruh po pražských turistických atrakcích a už včera odjeli, škoda, dnes jsme mohli mít hezký den. V pátek jsem měla úplně volný den, což jsem už celkem dlouho neměla, takže ve čtvrtek jsem se do noci koukala na tři díly Downton Abbey, které jsem zatím zmeškala. Vstala jsem hezky v deset ráno, nasnídala se, uvařila oběd i do práce a šla plavat a vyhřát se do parní sauny. Miluju dny, jako jsou tyhle.

Brokolicový krém a Signal festival

Nesnáším brokolici. Pak jednou jsem si řekla, že zkusím udělat brokolicový krém. Na tom přece nemůže být nic špatného, je to přece rozmixované. Dala jsem brokolici šanci a od té doby tuhle polévku mám fakt ráda. Ale v jiných formách jsem teda ještě brokolici na milost nevzala.

Ano, mám v Praze fakt krásné servírovací nádobí :D Hrnek :D

Škola

Jsou za mnou první dva týdny školy, z předmětů jsem nadšená méně i více. Máme moderní literaturu, která je super i díky vyučujícímu, ale zase máme klasickou čínštinu a staré čínské dějiny, které mě teda moc neba, ale učitel je suprový opět (jiný než na literaturu).
Včera jsme měli seznamovácí večírek pro prváky, který je tradičně v režii druháků (nás).

Asi tak nějak... 

Kočičí vycházky

Jako obvykle, když jsem doma, tak chodíme s kočičkama na procházky. Nejdřív si Bubla ulovila kudlanku a pak pouštěla draka, což ji děsně zajímalo.

Vanda

Švestkový koláč

Doma se stejně peče a vaří nejlíp, mám tu sporák, který znám a tak vůbec všechno, co znám... A hlavně! Plno pracovního místa, ne jak na bytě, kde mám jeden kousek pracovní plochy na veškerou práci.

Stejnoštrúdly

Začínám si připadat jako mašina na štrúdly. Všechny jsou stejné. :D Nejlíp to vyniklo, když jsem jich minulé léto dělala najednou šest na brigádě na Kyčerce.

Nemoc, práce a klohnění

Rýmu mám tak nějak celoročně. Jo, není to úplně fajn, ale přišlo mi, že už to ke mně tak nějak bohužel patří...Ve středu po pole dance jsem měla děsnou svalovku a chytily mě k tomu všechny dutiny v okolí nosa. Tak si říkám paráda, to jsem se tím pole dance dorazila a mám chřipku. Tak naštěstí svalovka přešla druhý den, tak chřipka to nebyla, ale měla jsem šíleně ucpaný nos, kapky nepomáhaly, a vidina pracovního víkendu na nohou v práci se mi moc nepozdávala. Přítel mi kapky do nosa zabavil. I ty homeopatické, na kterých závislost nevzniká. No už den předtím jsem se donutila je nepoužívat, takže jsem trpěla. Nemohla jsem ani pořádně polykat ten čaj, kterého jsem se snažila pít co nejvíc, protože do nosu mi nešel ŽÁDNÝ vzduch. Totální zásek. Totální neprůchodnost. Paráda. Takže ve čtvrtek jsem lehla a ležela a spala a spala a čajíčkovala. Zejména z toho spánku měla Bubla radost, protože co může být lepšího, než že je někdo nemocný a ona s ním může céééélýýýý celičký den spát v posteli.

Pole dance

Asi tak před čtrnácti dny jsme se s Klárou rozhodly, že budeme chodit na pole dance. Už asi tak před dvěma lety nás napadlo, že bychom na to chodily, ale v našem okresním městečku prostě nic takového nebylo a nikam dál se nám dojíždět nechtělo. Takže když se Klára konečně přistěhovala do Prahy, tak jsme se usnesly, že si teda jako najdeme ten pole dance. Našly jsme si studio Poletime, které je na Florenci.

foto www.multisport.cz

foto facebook studia Poletime

Pořád prázdniny

Užívám si poslední dny prázdnin. Po Vydařilém cyklovýletě jsem byla střídavě doma a o víkendu v práci. Taky jsem se učila na zkoušku z předmětu Dějiny čínské literatury, kterou jsem teda úspěšně neudělala. Ale ve druháku jsem tak či tak, takže je mi to dočasně celkem jedno. Po zkoušce jsem každopádně šla vyzvednout dárek, který jsme s Jirkou vybrali pro mého strýce, který měl v sobotu oslavu svých šdesátých narozenin. A jelikož se rád kouká na televizi a u toho klimbá na jejich comfy pohovce, tak jsme mu koupili tohle:

fotka z www.geeky-gadgets.com

Druhý ročník

Dnešním dnem jsem oficiálně studentkou druhého ročníku. :-)

Vydařilý cyklo-víno výlet

Posledních pár dnů jsem strávila téměř bez internetu na jižní Moravě na cyklovýletě s našima.

Západ slunce

Včera jsme s taťkou a Bublou vyrazili na louku naproti našeho domu nafotit nějaké fotky. Z domu jsme vyšli asi v šest hodin, to už se slunce sklání k západu a je takové to úžasné světlo, těsně před západem. Trochu nás zdržovala Bubla, která samozřejmě není pejsek, a tak si jde, kam chce. Takže občas nastala situace "teď sedím a nikam nejdu", v tu chvíli se kočička vezme na ruce a jde se, kam chceme my... :-)

Nůďo v čórvatsku? Ani náhodou.

Někdy koncem července mě napadlo, že než se jít jen na týden válet na jednu pláž do Chorvatska, tak zkusit pořešit opět loď, na které jsme už byly s Klárou a ženama pár let zpátky a předtím ještě jednou. Tak se začalo řešit, respektive já jsem vznesla dotaz na Kláru a Klára vznesla dotazy dalším povolaným osobám. Našel se volný termín a kupodivu a naštěstí přesně ten, kdy jsem nešla do práce. A to že byl kumšt a dobrá náhoda, protože v srpnu jsem šla tři víkendy do práce. 

Prácička číslo 2, jóga a štípance

Momentálně to se mnou vypadá tak, že mám dvě práce. Protože do Attrattiva chodím jen tři víkendy v srpnu, víc směn mi nedala, tak víkendy jsem teda v Praze v práci a přes týden jsem zase tady u nás na Vsetíně a pomáhám s papírováním v jedné firmě. Nestěžuju si, v Attrattivu teda minulý víkend byl blázinec, protože byly obrovské slevy, ale aspoň bylo co dělat a celých deset hodin hezky utíkalo... Teda celkem, až na pár detailů...

6., 7. 7. Velká čínská zeď, Tianjin

Další ze série "milý deníčku" v Číně. Poslední, který jsem napsala ještě v Číně, zbytek pak dopíšu po paměti.

Prácička

Poslední týden jsem byla v práci, Klára mi dohodila práci na Vsetíně, takže kromě tří víkendů v srpnu, co budu v Attrattivu, tak jsem si vydělala i něco navíc teď. Ovšem byla to trošku práce jako pro cvičené opice. Nebo robota.

Vranov

Jak už jsem psala, po koncertu Robbieho, který byl 17. 7., mě napadl nějaký střevní virus. Tak jsem dva dny ležela, nejedla nic, občas jen nějaký piškot a byla jsem na vodě nebo černém čaji. V pátek měla být u babičky opožděná oslava mých narozenin aneb sýrové grilování. Tak si říkám sere pes, mám na to chuť, no co se mi může stát, maximálně se poseru... 

4. a 5. 7. Vedro už ani nevnímám

4. 7. byl hodně školní, celý den jsme byli ve škole, dopoledne čínština, oběd, odpoledne kaligrafie, spánek a večeře.  

Peking na kole 3.7. 2013

Dnes jsme byli rozděleni na dvě skupiny a každý jsme měli svůj úkol, šli jsme do Ptačího hnízda a Vodní kostky, skupina A musela čínsky zjistit, jak se tam dostat městskou hromadnou dopravou, ptát se zdejších a dostat se tam.

 

Vanda klohní

Už dlouho jsem si říkala, že někdy zkusím udělat dort Pavlova, protože je to jedná velká pusinka a pusinky mám strašně ráda, jen se mi nikdy nepodaří pořádně udělat sníh, vždycky mi spadne, když do něj přidám cukr. Vycházela jsem z receptu ze své nové kuchařky, kterou jsem dostala od Kláry k narozeninám. <3 Je to kuchařka "Dorty a dezerty" z edice Apetit. Z jejich internetových stránek čerpám recepty pro většinu svého kulinářského snažení.

2. 7. Jasno a vedro (konečně?)

Večer 1. 7 . se spustil děsný chcanec lijavec a pršelo až do rána, v sedm jsme vstaly, rozhrnu závěsy a skoro jsem oslepla. Už ráno bylo skoro třicet stupňů, jasno, po smogovém dni to vypadalo na horký den. Konečně se člověk mohl normálně nadechnout. Ani to horko nebylo až tak příšerné, jak se říká, dalo se to přežít (v klimatizované učebně), trochu foukalo. 

1. 7. Smog a vlhko

Do Pekingu jsme přiletěly před půlnocí 30. 6. Se zpožděním skoro šedesát minut, protože nad Pekingem byla nějaká bouřka, tak jsme kroužili a užívali si megaturbulence, dokud se nám nepodařilo přistát.

Zpátky z Číny a tak

Tak můj plán vkládat průběžně příspěvky, když budu v Číně, nevyšel. Internet jsme tam skoro neměli a když už, tak Blogger se nedal načíst, je dost možné (nebo jisté?), že je Blogger v Číně zakázaný. Co už. Tak to, co mám napsáno, sem vložím zpětně. No a co teď?

Proč Čína?

Asi tak v kvintě na gymnáziu jsem se rozhodla, že půjdu studovat sinologii. ( What the hell is it? )... And here I am...

Start

Myšlenka založení blogu ve mně bublala už dlouho, poslední kapkou budiž moje plánovaná cesta do Pekingu a Dubaje.