Tak teda dobro došli do smradlavého Pekingu. :-)
Dnes je jasno a jde vidět i obloha a slunce, žádná smogomlha, krásný jasný pekingský den. Škoda, že celý den spíme. :D
Z Prahy do Helsinek to včera trvalo jen dvě hodiny, místo tří, jak jsme si myslely, protože nám nedošlo, že Helsinki jsou +1 hodina. Tam už na nás čekal Jakoubek, a navzdory tomu, že jsme si ťukaly na čelo, že se Jakub směje finštině, jsme se v letadle smály taky. Hezký jazyk, ta finština. Jakub nám na letišti pořád básnil o krásných Finkách a o hladu, který ho jako obvykle pořád sužoval. Vyfotily jsme se s Majkou a Mumínkem, přelezli na jiný terminál a čekali na odlet. Z Helsinek to kupodivu trvá jen 7 hodin, což je paráda, akorát to ale vyšlo tak, že jsme přiletěli v 7 ráno, já jsem v letadle jako obvykle ani oka nezamhouřila, a na letišti už nás čekal DW a jeli jsme k němu do chatrče ve staré části Pekingu, v tzv. hutongu.
Je fajn, že je to fakt úplně v centru, jenom si připadám jako na špatném táboře, nedokázala bych tu bydlet - chodbička s umývadlem, ze kterého je vyvedená sprcha = vstup do domu, koupelna a kuchyňka dohromady. Pak už je tu jen pokoj s postelí a gaučem, momentálně tu jsme narvaní 3, docela bojovka. A hajzlík samozřejmě nemáme, musíme chodit na veřejné, což se dá, když je to tak chvíli, ale delší dobu tady bydlet bych fakt asi nezvládla. Asi nejsem úplně na ten pravý zdejší folklór. Tomu, že záchody jsou turecké a nejsou oddělené kabinkami, se už prostě jen smějeme, co taky jiného s tím máme dělat. :D Když má člověk štěstí, je tam sám, ale včera jsme tam s Evi přišly a dřepělo tam už asi tak 6 Číňanek, pozdravily nás, tak jsme odpověděly a přidřeply si taky, no. :D
Jakuba jsme šli ubytovat do hostelu, který měl být kousek od domu. Bylo to pěšky i s tím, že se Jakub vracel pro pas, asi hodinu, myslela jsem, že zdechnu, oka jsem noc předtím nezamhouřila a DW nasadil takové tempo, že jsme myslely, že ho zabijeme. Cestou z hostelu jsme se stavili na úžasné jídlo (chtěli jsme klasiku, ne žádné místní speciality, které si DW nakonec stejně objednal, nějaké hovězí dršťky - nikdy jsem nevěděla, co přesně to je, ale vypadalo to nechutně, jsou to hovězí předžaludky a vypadají jako chapadla chobotnic), které to trochu spravilo, ale na naši únavu už nezabíralo vůbec nic. Takže pak jsme to vzali přes policejní stanici, kde jsme se musely zaregistrovat, domů.
Na policajtech bylo asi tak -50 stupňů Celsia, museli jsme 20 minut počkat, než přijde dotyčná policistka, která registraci dělá, mezitím jsem já usnula skoro a Evi úplně. Až přišla policistka, vzala si naše pasy a řešila s DW asi tak tisíc různých dotazů a na polovinu se ptala dvakrát až třikrát, z čehož usuzuju, že byla debilní, negramotná a bez krátkodobé paměti. Strávili jsme tam další půl hodinu. Když jsme odešli, DW prohlásil, že to šlo ještě poměrně hladce, ale naši únavu a k tomu ještě otrávenost, to nespravilo. Došli jsme domů a my jsme s Evi odpadly a spaly asi 5 hodin, DW si šel koupit lístek na vlak, ale pak se vrátil a usnul taky, čímž znemožnil spát nám, ještěže jsem vzala dvoje špunty do uší.
Pak jsme šli na úžasné nudle, setkali se se spolužáky Alicí a Honou a šli na neoficiální party na české ambasádě, na které je nejlepší to, že má bazén. Někdo slavil narozeniny a bylo tam české pivo (což mě teda moc nenadchlo, klasicky), i české víno a chleba, který mi zatím teda tolik nechybí, když jsme přiletěli včera.
Na to, že jsem docela zvyklá spát i doma na docela tvrdém povrchu, je tu v chatrči i na mě dost tvrdé spaní, ale spí se na tom prostě výborně. Na to, že jsme opravdu v srdci Pekingu, je tu fakt klídek a cikády zpívají. Skoro romantika. Ale jen skoro.
Počasí, jak to tady teda je - včera bylo hodně smogovo a smradlavo, vedro, vlhko, lepkavo, večer strašně pršelo a dneska je kupodivu opravdu jasno je vidět modrá obloha i slunce, vzduch se hezky vyčistil. Jen jak říkám, je škoda, že dospáváme jetlag, ale za chvíli už snad vstane i Evi a půjdeme něco podniknout, je fakt krásně, i když tak či tak je vedro a lepkavo. Nejpozději zítra mám v plánu jít se zkusit zaregistrovat na kolej, protože tady, i když je to v centru, fakt nebudu, hlavně poté, co mi příští týden Evi odjede.
Blogger mi stávkuje a nechce nahrát fotky, tak zatím si počtěte. :-)
Vanda
Žádné komentáře:
Okomentovat