Beijing Language and Culture University

Mám za sebou týden školy. Je to nalejvárna. Ale je to dobré. Školu máme od pondělí do pátku od 8 do 12. Pak chodím na oběd a pak se odpoledne učím, co jsme probrali, slovíčka atd. Hned v pondělí jsme vyfasovali každý pět učebnic, Učebnici zaměřenou tak nějak všeobecně, učebnici na mluvenou čínštinu, na poslech, dvě učebnice na čtení. Vydalo je zdejší univerzitní nakladatelství. Učitelé jsou skvělí, jsou to odborníci. Je v tom cítit takový ten čínský dril, ale já ne tom nevidím nic špatného. Člověk si to prostě zapamatuje, když to stokrát zopakuje. Zapamatuje si ten "pattern" a pak na něj nabaluje a používá to, co se naučil. Naše hlavní paní učitelka shodou okolností učila v Olomouci na Palackého univerzitě a v přidružené Konfuciově Akademii. Po rozřazovacím testu jsme byli umístění do skupinek podle úrovně, skupiny jsou A-F a každé písmeno má ještě devět podskupin. Jsem v C1. A je to docela challenging. A tím, že je tu tolik skupinek, tak je opravdu jednoduché umístit úplně všechny s různou úrovní čínštiny.

Zátiší s jasmínovým čajem a nesmyslně megalomanskou univerzitní budovou

Naše učebnice

Kampus BLCU se nachází v pekingském univerzitním distriktu Haidian, který se nachází na severozápadě města. Škola byla založena v roce 1962, univerzity v Číně celkově nemají takovou tradici jako u nás, všechny pocházejí z dvacátého, maximálně z konce devatenáctého století. BLCU se zaměřuje na výuku jazyků a měla by to být jedna z, pokud ne úplně nejlepší univerzita na výuku čínštiny pro cizince. To, že byla škola založena poměrně nedávno, má mnoho výhod i nevýhod. Super věc je tenhleten kampus. Pokud člověk nechce, tak nemusí vytáhnout paty z kampusu. Je tu opravdu všechno, co člověk potřebuje k životu. Ani nemusí vědět, že je v Pekingu. Nějaké Zakázané město, co je mi po tom, já si žiju hezky izolovaně v kampusu. :-) Jsme opravdu docela izolovaní, dostat se do centra města trvá nejmíň hodinu sockou. Když je špička, a člověk jede taxíkem nebo autobusem, tak je to úplná ztráta času. Metro je sice brutálně napěchované, ale pořád se hýbe, na rozdíl od aut a autobusů.

Kampus je moc hezký, je tu opravdu všechno, co člověk k životu potřebuje. Obchody, knihkupectví, restaurace, bary, naše úžasná (opravdu ji mám ráda) čtyřpatrová menza, park, hřiště, bazén, fitness centrum, další sportoviště a tak dále.


Pokoj mám v pohodě a do té doby než jsem získala srovnání u kamaráda na jiné budově, jsem si myslela, že jako u mě to vypadá všude. Chyba lávky, bohužel. Ale tak... Darovenému koni... Víme. Jsem jednou stipendista, tak mě Číňani šoupli do nejzasiflenější budovy. :D Couž. Ještě donedávna jsem se utěšovala, však co, je tu klid, vyspat se vyspím, postel je v pohodě, nábytek je nový, spolubydlící z JAR je znamenitá... Od té doby jsem na pokoji zabila papučí dva šváby a neteče teplá voda. :D Achjo. Budově číslo 1 se přezdívá Guantanamo. Takže si užívám studentský život naplno. Ale stejně jsem tu strašně moc spokojená a Peking ani tuto univerzitu bych za nic neměnila a pokud to čtou někteří mí mladší spolužáci, co se rozhodují, co a jak a kam příští rok, tak BLCU a Peking rozhodně doporučuju. Miluju Peking. Ale Šanghaj je taky moc hezká.

Pokoj (v počítači ujgurské video Kekeke)

Spršku už známe

Menzovní jídlo - tohle dohromady asi za 15 rmb

Ledový čaj udělaný z čaje. Co je na tom tak těžkého, Nestea a spol?

hromada dobrého menzovního jídla, pro dva asi za 30 rmb

Výhoda jezení hůlkami je, že můžete do toho telefonu čumákovat opravdu furt :D

Dneska máme opět jeden z asi už teda bohužel posledních kraťasových dnů. Myslela jsem si, že už jsou fakt pryč. Ale zase je nádherně, svítí slunce a je teplo. Tak jsme se s Jarkou procházely po kampusu, daly jsme si zmrzlinu a máme se fajnově. Jarka teď akorát spí a já píšu tohleto. Večer bude opět jedna z mnoha ambasádních akcí, tak sbírám síly.

S Jaruš u jezírka v kampusu :-)

Českooooo na BLCU :-)