Jídlo ej kej ej pojďme na "čínu"

8. 9.
Na tento den vyšel Svátek středu podzimu, což je po Jarních svátcích nejdůležitější svátek v Číně. Číňané se scházejí a celé rodiny chodí svátek oslavovat nějakým dobrým jídlem. A jedí se měsíční koláčky pečené speciálně pro tento den, pro tento svátek. Tak my jsme se šli v naší sinologické rodině najíst ke Korejcům. Já, Daiwei, Kuba a jeho Číňanka, později se k nám přidal ještě další člověk. Nejsem žádný expert na různé kuchyně, takže popíšu jen to, co mám z vlastní zkušenosti = netřeba to brát jako bernou minci, můžu se mýlit. Jen bych chtěla říct tolik, "čína" rozhodně není jen jedna kuchyně! Je tu mnoho druhů. Peking se svou slavnou kachnou, provincie Sečuán se svou pálivou kuchyní, provincie Chu-nan se svým smradlavým tofu, provincie Šansi se svými škrábanými nudlemi, Ujguři se svými slavnými rozličnými špízy. To jen tak pro začátek. Čínská kuchyně je velice různorodá. A je pravda, že i v českých čínských restauracích se na to začíná brát ohled, v Praze najdete sečuánskou restauraci, ale najdete tam možná tak jedno nebo několik málo sečuánských jídel a jinak takovou tu klasickou "českou čínu" přizpůsobenou českým chuťovým pohárkům.


U Korejců to bylo znamenité. Těšila jsem se na ně jako malá už od loňska, kdy nás v Pekingu vzal ke Korejcům náš drahý Ba Shijie. V paměti mi uvízly hlavně úžasné oranžové sušené rybičky.

Tatarák, korejský, zvláštní, nasládlý, ale dobrý. Prostě jiný.

To oranžové je kimchi, nějaká ředkev, zelenina a surové hovězí na gril

korejské studené nudle. Mňam.

Rybičky. Nejlepší!

Brambory a maso na gril.

Vaječná placka. 

Kimbap. "To není sushi!" (a just jo. :D Ne, je to jiné, ale v zásadě mi to přijde dost podobné.)

Měsíční koláčky.

9. 9.

Ujguři a jejich špízy. Co víc říct. Ty špízy chutnají snad všem. Jehněčí jsou samozřejmě bezkonkurenční, ale mají i kuřecí křídla, srdce, atd. Mně nejvíc chutnají ty jehněčí samozřejmě, jsou to tři kousky masa na špejli, maso, jehněčí špek (mňam!) a zase maso. Pak jsou jejich další specialitka takové chlupaté fazole. :-) Což jsou basically sojové lusky a boby se z nich vylupkávají jako hrášky přímo do pusy, jsou super. U Ujgurů jsme v posledních dnech jedli nejčastěji.

Už je to tak, snědla jsem 13 špízů :D

Teď už nevím jak se jmenuje ten salát s paprikou, oblíbený špenát s arašídama a ujgirský kotlík s kuřecím a bramborama.

10.9. jsem se definitivně přestěhovala na kolej. Fotky mám v ipadu, tak až je nějak přesunu, tak je postnu. Pokoj je v pohodě, spolubydlící je černoška z JAR. Je pohodová, ale všemu se diví a první, co vybalila, byly dva obrovské chlupaté župany a Bible. No proti gustu, každý z kufru vytahujeme jako první něco jiného. Koupelny jsou společné, ale jsou hned naproti našeho pokoje, takže cajk. Sprchy jsou fakt nechutné, (turecké) záchodky smrdí (aspoň jsou oddělené kabinkami), ale to už tak prostě bývá. Teplá voda teče, člověk se pak cítí čistý, i když je sprcha špinavá... Sundám brejle a nemusím ani předstírat, že nevidím. :-) Ovšem žabky do sprchy jsou must-have. Už jsem Kláře líčila, jak se osprchovat bez kontaktu kůže s podlahou. Jedna noha z žabky ven, balancuju na kluzké podlaze v klouzavých žabkách na jedné noze, namydlit, umýt, zpět do žabky. Opakovat proces s druhou nohou. :D

11. 9. jsem dospávala a vyspávala opičku, na spravení jsem si dala Lan-čouské nudle v polévce, které jsem ovšem v záchvatu opičky nevyfotila, takže nic.

12.9.

Vepřový bůček s placičkama ve tvaru kytičky :D Kubovi chutnal moc, mně chutnaly jiné pokrmy

Kotlík s kuřecím mase, cibulí, pórkem a pečenýma bramborama, můj favorit

Chcanky ej kej ej pivo a brnivě-pálivé fazolky, ty jsem fakt nedávala, to už na mě bylo moc ostré (uprostřed vybílený talíř od bůčku)

Roztomilá cedule, no ne? :-)

"Šeuj žužu" :D Šuej ču žou - přeloženo: maso vařené ve vodě, pálivé, sečuánské

Zase nějaký bůček se zeleninou a fazolky

snobská čajovna s čajem za 220 rmb :-/

sklenička, žádné misky

úplně nejúžasnější lilek

kotlík s nudlema, hovězím a arašídama

naše špeluňka u domu, kde mají naše oblíbené škrábané nudle

úlovky z ruského obchodu

Jo a Číňani do všeho cpou koriandr, postupně si na něj zvykám, jeho chuť je taková zvláštní, hodně výrazná.

Ale jinak mňam, mňam, mňam,

Vanda