Vandin food & sino & personal life blog: Sanlitun Halloween a výlet na Badachu

Do Pekingu dorazil podzim. A je krásný, protože je pořád nádherné počasí, vlastně si nepamatuju, kdy v Pekingu naposledy pršelo (teď to určitě zakřiknu, ale nemůžu se nepochlubit). Listí se barví a padá, plná zaměstnanost zaručuje, že to spadané listí někdo neustále zametá a uklízí. Dnes jsem si taky všimla, že je vypuštěné univerzitní jezírko. Tak už jen zapnout to topení a zima může přijít. I když venku není nijak mrazivo, tak uvnitř v budovách je prostě chladno. A to nemluvím o netěsnících šoupacích oknech, které byť i jen tu trochu tepla, kterou si tu s Jarkou svojí existencí vyrobíme, okamžitě propustí na svobodu. Říkali, že to zapnou na konci října, ale kdo by jim věřil, takže zatím razím módu vrstvení a popíjení horkého čaje. Chryzantémového, mňam. Ten je prej dobrý v létě na ochlazení. No já nevím, ale mně docela pomáhá na zahřátí.

Škola začíná být těžce rutinní, chinese style se projevuje. Člověk tam ani nemusí být - jako já v pondělí třeba - a stejně ví, co se dělo, aniž by se někoho musel ptát. Když jsem se v pondělí vzbudila, tak jsem si řekla, že si dočtu text z učebnice, který oni určitě ten den dodělali. Další hodina téhož předmětu byla dnes a ukázalo se, že jsem těžce napřed, protože text jsme dočetli teprve dnes. Hm. Číst text pětkrát dokola dokážu i sama doma, ale je pravda, že v té škole mě k tomu donutí. Sama od sebe bych text 5-10x asi nečetla. Ale neříkám, že tento způsob výuky je špatný, to vůbec ne. Člověk si říká, že do nás tlačí nějakou random slovní zásobu, ale pak si všimne, že ta slovíčka rozpoznává na cedulích na ulici, v obchodech a tak. Sice to do nás nervou takovým způsobem, jako do úplných začátečníků, ale i tak je to celkem mazec. Možná mi trochu chybí diktáty a každotýdenní testy jako má Jarka, to by mě donutilo makat ještě víc, ale i tak se učím slovíčka a snažím se v tom neztrácet. Na zábavnosti vyučovacím hodinám nepřidává ani to, že učebnice jsou taky zoufale čínské - projedeme slovíčka, přečteme mockrát text, máme/nemáme dotazy, projedeme gramatiku a patterns, cvičení buď dostaneme za úkol nebo je děláme ve škole, a už je tu zas další lekce a všechno znova kolem dokola - slovíčka, text, výklad gramatiky, cvičení,... Pro dokonalý výsledek opakujte po dobu 5 měsíců. :D nejhorší na tom je, že i ta cvičení jsou jak přes kopírák, jenom se tam vždy aplikuje gramatika a patterns dané lekce. D'oh!

Ale jinak parádička, pokud to čte nějaký student, pořád BLCU doporučuju všema deseti!

V pátek se slavil Halloween, který jsem v Česku nikdy neslavila, ale nikdy není pozdě začít. Costume party jsem taky nikdy neprovozovala a žádný kostým jsem kupovat nechtěla, i když výběr byl široký, kamarádky Sachiko a Felicia si kostým nechaly za 50-60 rmb ušít. Not bad. No každopádně, za co jiného jsem mohla jít já, než za zebru, žejo. Moje srdcovka. Všichni jsme si zmachlili tváře (jenom zebra zabrala 1,5 h) a vyrazili do víru velkomegaměsta. Původně jsme chtěli jít na legendární halloweenskou subway party, která spočívá v tom, že se plno namaškařeńch lidí sejde v daný čas v dané stanici, nastoupí se a jezdí se furt dokola po okružní lince, vlastní chlast s sebou. Spunds fun. Ale v den D se všude objevily zprávy, že to policie zakázala a že masky do metra pouštět nebudou a že budou zatýkat. Tak jsme to nechtěli pokoušet a radši jsme jeli do barové vesničky v centru Pekingu - Sanlitun.

Sanlitun je nákupní a barová/klubová vesnička. Od konce 20. století prošla velkými úpravami a před Olympiádou 2008 byla zavřena největší doupata. Dnes to tam vypadá hodně zápaďácky, dojem domresluje největší obchod Adidas na světě a další zápaďácké obchody - opravdový Apple, Starbucks, American Apparel, atd. To je ta nákupní část, ta nás večet moc nebrala. Náš cíl byla barová ulička se spoustou alkoholu, pouličního jídla a tak dále. Ideální. Pro začátek jsem začala hot dogem - první, co jsem v Číně. :D Samozřejmě ten "rohlík" byl sladký (chinese style), a takový jako nafouknutý vzduchem. Když jsem ten rohlík zmáčkla, tak se okamžitě vrátil do původního stavu. To tak pro začátek, pak jsem si dala hezky mastnou pouliční placku. A ano, i na pouliční ujgurské špízy a chléb nang došlo, dlouho po půlnoci.

Jak jinak :D

Naše party parta - v zastoupení Rusko 2 ks, ČR 3 ks, Japonsko 1 ks, Čína 1 ks, Dominikánská republika 1 ks

Zebra žere hotdog. Normálka.

Victoria's secret angel :D náš nový boyfriend... Wait, what? :D

Takže tedy sobota byla klasicky dlouhospací a pak jsem se, světe div se, učila! Vidina nedělního výletu mě donutila učit se i v sobotu. Na neděli jsme si naplánovali výlet do Badachu "8 great sites". Je to park a zároveň komplex osmi buddhistických chrámů. Není to daleko od Fragrant hills, takže výhledy byly opět malebné. Začínáme si totiž myslet, že v neděli ráno vždycky někdo nastříká něco do vzduchu, protože už druhou neděli po sobě bylo nádherně, aby nikdo nekvasil doma a všichni jeli na výlet. Tentokrát to nebylo tak hrozné jako na Fragrant Hills, lidí bylo míň, a bylo to taky moc krásné. Mám ráda atmosféru buddhistických chrámů. Z celého areálu na mě dýchal poklid, hrála potichu krásná hudba, voněly obětní vonné tyčinky a lidi se nemračili, všechno v poklídku. Prošli jsme pár chrámů, a pak jsme se začali škrábat na kopec, abychom si užili výhled. Nahoru opět vedla lanovka, ale nejsme žádný béčka, žejo, takže hezky pěšky. Zato dolů vedla bobová dráha, ale za 60 rmb se nám nechtělo, a tak jsme si to sešlápli i dolů.