pondělí 24. listopadu 2014

Letní palác a 798 Art District

(Článek byl napsán včera, mého času vlastně už předevčírem, nebylo možné ho publikovat, blogger stávkuje)... Tak za mnou do Pekingu zavítala moje drahá pražská spolužačka Markéta, která se jinak nachází v Qingdau. Dali jsme opět menší sinologickou reunion i s Alis a Honzou a čínskými bohemisty Luďkem a Helčou. Šli jsme na téměř všemi milovaný hotpot, i s Markétiným přítelem Markem. Já bych se hotpotu mohla užrat, jde prostě o hrnec plný neustále vaříci polévky uprostřed stolu, do kterého si každý naháže a následně vyloví a sní, co mu hrdlo ráčí. Já mám nejradši hovězí maso, všelijaké nudle, tofu, brambory a různé zeleniny, ale dávají se do něj i surimi tyčinky, kuličky tvarované z nějaké rybí hmoty (radši nevědět) a tak vůbec všechno možné. 


Společně s Markétou a Markem jsme šli na druhý den do Letního paláce. Sice jsem v něm už byla dvakrát, ale Letní palác fakt můžu, tak jsem prostě šla znova. Naposledy bylo šílené vedro. A tentokrát byla šílená kosa. Ani ne tak zima jako taková, ale strašně foukalo, a u toho jezera se to ještě znásobilo, takže bylo doslova mrazivo. Čepice a rukavice byly must-have.
Letní palác byl postaven jako letní sídlo pro císaře. Uchylovali se do něj, když v Zakázaném městě začalo být nesnesitelné vedro. Areál Letního paláce zabírá 2,9km2 a 2,2 km2 z toho zabírá jezero Kunming, jež bylo postaveno uměle a "vybagrovaná" půda byla použita ke stavbě Hory dlouhověkosti, na kterém stojí asi nejznámější budova celého komplexu - Věž buddhistické vůně (nejsem si jistá tímto překladem, našla jsem ho na internetu, hedvabnastezka.cz tvrdí Síň Pálení Kadidla Buddhovi, což mi přijde ještě divnější), která je postavena na 20 m hlubokém kamenném základě a sahá do vyšky 41 m. Ve své dřívejši podobě byl zbudován už ve 12. století, dnešní podoba je z doby dynastie Qing, z doby vlády císaře Qianlonga (18. století).
Povšimněte si prosím "APECOvsky" modrého nebe - během setkání lídrů APEC prý byly vypnuty továrny, a tak se udělalo krásně. Pak je zas zapli a zas tu máme ten hnusosmog.


Jak se tak pomalu do Pekingu vkrádá zima, nutnost vyměnit koženou bundu za něco teplejšího mě naučila nakupovat na šíleném čínském nákupním webu taobao.com - je tam fakt všechno. Koupila jsem si pořádně dlouhý kabát. Shodou okolností jsem si ho koupila ve slavný čínský "singles day", který je 11.11. a vyznačuje se mimojiné tím, že weby jako taobao srážejí ceny na směšná minima. A lidi nakupovali. A lámali rekordy... A nedostatek velikostí obuvi v čínských kamenných obchodech mě donutil si z taobao objednat i boty, tak se teď třesu strachy, co z toho nakonec vyleze. Ve všech kamenných obchodech to bylo vzdycky stejné - jaké máte největší dámské číslo bot? 39 nebo 40. No tak davaj. Malééééééé.... Když jsem řekla, že potřebuju aspoň 41, v Číně možná i 42, tak se vždycky podívali na moje nohy, jako jestli si nevymýšlím a pak jen řekli, že nemají...

Na kolejích už nám konečně zapli topení, takže teď si tu zevlím jen v tričku. Krása. K tomuto bych měla jeden tematický obrázek. Jak to funguje na jihu Číny - vlevo, a jak na severu. Je pravda, že před chvílí jsem dojedla zmrzlinu, kterou mi Jarka donesla. :D Na jihu Číny sice není taková zima, ale zároveň tam timm pádem vůbec nemají topení, což je celkem průser.

S kamarádkama Moon z Koreje a Elizabeth z Jižního Súdánu jsme byli na večeři s naší kamarádkou Solou z Tibetu a jejím sympatickým tatínkem, který má perfektní angličtinu a pracuje jako turistický průvodce. Tatínek se velice zapáleně účastnil našich švihlých konverzací, kdy se témata pohybovala zhruba v rozmezí civilizační nemoci, zkrášlování těl, tetování, piercingy, až po studium a běžnější záležitosti. Taky jsme se dozvěděli, že Tibeťané nesmějí opustit Čínu, ale naše kamarádka Sola studuje na univerzitě angličtinu a s očvividně vzdělanými a osvícenými rodiči věří v lepší zítřky. 

Další zprávy z poslední doby - odeslala jsem přihlášku na druhý semestr na Hangzhou Normal University, takže to vypadá, že se budu na jaro stěhovat. Je to sice ještě daleko, ale těším se na nová místa, lidi, zkušenosti. Peking je moje láska, ale chci poznat i další místa. Lidi mi budou chybět, to vím už teď, ale skuteční přátelé přece zůstanou. Takže někdy na konci února nebo začátkem března se z Pekingu vypařím. Bavila jsem se s kamarádkou mojí kamarádky a očividně se je na co těšit, výuka jazyka je prý také kvalitní, no a taky budu mít za levnějc mnohem hezčí pokoj, sama pro sebe, se svojí koupelnou s evropským záchodem. To už nebude takova pravá kolejní exotika. :-)

Minulý týden u nás na univerzitě probíhaly půlsemestrální zkoušky, fujtajbl. Jedna gramatická písemná zkouška, ústní zkouška a zkouška z poslechu a čtení. Takže minulý týden jsem hlavně šrotila a zkouškovala, a tož tak snad mám všechny zkoušky a do konce ledna mám od zkoušek trošku pohov snad. Ale je fajn, že nás donutili takhle v půlce se na všechno pořádně podívat, zopáknout, naučit. 


Takže v sobotu jsme zkoušky náležitě zajedli hotpotem u Sachiko a zapili tequilama v open baru v jednom ze zdejších klubů.


V neděli jsme vyrazili na další z téměř již tradičních nedělních výletů do 798 Art Districtu tady v Pekingu. Kromě toho, že jsem měla v neděli tříměsíční výročí v Pekingu, tak i po těch třech měsících je v Pekingu pořád co objevovat. 798 Art District je komplex starých vojenských továren, ve kterých jsou dnes všemožné galerie, restaurace a kavárny. Komplex byl postaven v 50. letech za spolupráce Východního Německa a Číny. Dnes jsou v galeriích k vidění hlavně moderní obrazy, fotografie a sochy. I pokud člověk neholduje umění, stojí za to se do 798 podívat už kvůli té "european-like" atmosféře. A galerie vůbec nevystavují pro mě coby laika nijak nestravitelné umění, většina mě moc bavila. 
Industriální kouzlo Art Districtu.
Člověk tam narazí na všechno možné.
Taková správná evropská hipstr kavárna.




Fotky dodám, zase pendluju mezi psaním článku na iPadu a uploadováním fotek z pc.
Krásný den,
Vanda


1 komentář: