Vandin food & sino & personal life blog: Pořád prázdniny

Užívám si poslední dny prázdnin. Po Vydařilém cyklovýletě jsem byla střídavě doma a o víkendu v práci. Taky jsem se učila na zkoušku z předmětu Dějiny čínské literatury, kterou jsem teda úspěšně neudělala. Ale ve druháku jsem tak či tak, takže je mi to dočasně celkem jedno. Po zkoušce jsem každopádně šla vyzvednout dárek, který jsme s Jirkou vybrali pro mého strýce, který měl v sobotu oslavu svých šdesátých narozenin. A jelikož se rád kouká na televizi a u toho klimbá na jejich comfy pohovce, tak jsme mu koupili tohle:

fotka z www.geeky-gadgets.com

Mezitím jsme se taky s Klárou přihlásily na kurz poledance, ve středu začínáme, těším se a jsem na to zvědavá. Po neúspěšné zkoušce jsme šli s Klárou, Jiřím a Jiřím na burger do Coyote na Floře. Dal se objednat burger single nebo double, v double byly 2 plátky masa. Hm, už ani single se nedal strčit do pusy. Ale byl fa_mó_zní.

Ve středu jsem jela domů, večer byl v televizi Deník Dity P., který je teda trochu rozpačitý, ale recepty se mi zamlouvaly, a tak jsem hned další den vyzkoušela krémovou česnekovou polévku z pečeného česneku. Je to teda trošku časově náročnější, než obyčejná česnečka, ale já ráda vařím, a měla jsem na ni chuť, tak jsem se do toho pustila. Nejdřív se musel česnek naskládat do zapékací misky a hodinu péct (to je ta časově náročnější část, takže nejlépe dát česnek dát péct už při snídani a pak pokračovat)... (recept je tady http://www.ceskatelevize.cz/porady/10588743864-denik-dity-p/213562260300002-vyprostovaky/ )

Jo, opravdu celých pět hlav česneku.

Tak jsem si upekla česnek, udělala vše podle návodu, který tady nejdu rozepisovat, když je ve videu, a polévka se povedla, jenom jí teda bylo habaděj, když je z litru vývaru, no... Opražila jsem k ní krutony a bylo to. :-)

Dojídali jsme ji ještě v pátek večer...

V sobotu ráno jsme se vypravili, naložili auto po střechu a vydali se směr Donovaly, kde v překrásném hotelu Galileo probíhala strýcova oslava.

fotka z www.galileohotel.sk

Po cestě jsme se stavili v Ružomberku na malý snack v restauraci Camino. Yummy.

Na hotel jsme přijeli kolem jedné hodiny odpoledne, ubytovali jsme se a jeli jsme se profrčet na Segwayích.

Potom jsme se šli obléct, upravit, namalovat a kolem páté byl sraz ve foyer hotelu, kde byl připraven pro všechny welcome drink a v šest začalo předávání dárků, následovala famózní večeře, hudba, tanec a povídání až do rána... To všechno jsme prokládali návštěvami nejkrásnějšího koňakového salonku, kde mládež dělala něco pro své zdraví. Pokud někdy budou fotky z oslavy od fotografky, která celou akci fotila, dodám i kouřové fotky.