Začátek studia byl velmi vtipný, připadala jsem si jako neplavec hozený do vody, protože jako mnoho mých spolužáků jsem o čínštině neměla ani tušení. Ono je vlastně docela fajn zjistit, že se učíte jazyk, ve kterém není slovíčko ANO a NE. Nemá to tak ucelený systém gramatiky jako například angličtina, jejíž systém zná každý už od začátku do konce i pozpátku (čas takový a makový, kondicionály, bla bla bla), ani náhodou. Nejdřív jsme 6 týdnů prozpěvovali v rámci intenzivního kurzu čínské fonetiky všechny čtyři čínské tóny, učili jsme se správně vyslovovat všechny čínské hlásky a slabiky... Mimochodem takový kurz fonetiky by měl být podle mě na začátku učení se každého jazyka, myslím, že by se výrazně snížilo riziko různých pazvuků a přízvuků. Jenže pořád jsem si říkala, jak se jako budu učit ty znaky a kdy to po nás budou chtít? Po šesti týdnech to přišlo. A nebylo to úplně super. :D Jak se všichni diví, jak se ty znaky jako můžu učit, jak si to proboha můžu pamatovat? Věřte, těžko. Prostě se to musím naučit. Jinak to nejde. Koho to zajímá, dost mi pomáhá program anki. A kolik se jich musím naučit? 3 000 a víc. Takže tedy ze začátku jsme celé dny jen kdákali mā má mǎ mà a tak dále. Až nás z toho seriously bolela ústa. K tomu patří další různé předměty spojené s Čínou - dějiny Číny, úvod do studia sinologie, dějiny čínské literatury, myšlení dálného východu, čínské písmo, gramatika čínštiny, praktický jazyk a tak dále, ...
Tak nějak jsem se prokousala prvním ročníkem a už mám dost kreditů na to, abych šla do druhého ročníku. Ani nevím, jak jsem tím prvákem proplula. Každopádně ve třetím ročníku jedou všichni, kdo mají zájem (že by všichni?) , do Číny na studijní pobyt. Není to Erasmus, je to skrz mezivládní dohody, což je vcelku příjemné, protože stipendium je prý dostatečně vysoké na pokrytí snad úplně všech nákladů, dokonce i za letenku nám vrátí peníze. Vybereme si město a univerzitu, a když všechno klapne, tak se jede. Tím pádem trvá většinou všem bakalářské studium čtyři roky. Ale to mi nevadí, pořádně se čínsky naučí všichni až tam. Příprava na tuto cestu začne už v říjnu nebo listopadu, kdy se píše rozřazovací test, kdy se uvidí, kdo pojede na půl roku a kdo na rok. I ti, kteří dostanou stipendium na půl roku, tam většinou jedou na rok, s tím, že druhý půl rok je na vlastní náklady, dá se to zvládnout prý, tak snad.
Momentálně mě ale začíná naplno zaměstnávat cestovní horečka. Jeden kufr a příruční zavazadlo. Hadry, léky, mám všechno? Už brzy začnu přidávat nějaké děsně excited fotky, jak se nudíme na letišti v Dubaji. 2 more days to go! V sobotu v 16:00 odlet.
Vanda
***
foto: tumblr.com
Žádné komentáře:
Okomentovat