Celé plánování této cesty začalo tak někdy v březnu či dubnu, kdy vyvstaly na povrch první informace o možnosti účasti na letní škole v Pekingu. Původně jsem v merku měla úplně jinou letní školu, ale po zjištění a propočítání všech nákladů, které jsem si měla platit sama (školné, ubytování, letenka, veškeré jídlo atd.), jsem se rozhodla, že využiji štědré nabídky Konfuciovy akademie při Univerzitě Palackého. Byla nám nabídnuta 3 místa na čtrnáctidenní letní škole na Beijing Foreign Studies University se stipendiem, které hradí vše kromě letenky, my si platíme jen nějaké vlastní výdaje. Což je velmi štědré. Malinký háček v tom byl, že jsem se musela rozhodnout z hodiny na hodinu a to jsem to musela řešit ke všemu s naší čínskou česky nemluvící lektorkou, takže jsem nebyla o nic chytřejší před a poté, co mi sdělila bližší informace, jenom vím, že říkala rychle rychle do 14:00 všechno poslat. Začala jsem (ve 12:00) shánět 2 spolužačky, které chtěly jet taky. Jedna to nakonec vzdala s tím, že za 2 hodiny si nový pas opravdu nestihne vyřídit. A tak tedy jedeme 2, já a spolužačka Eva Blahová. Tak či tak se nebudeme bát vlka nic.
Začaly jsme shánět letenku. Spolužáci z Palackého Univerzity poletí společně s jejich lektorkou. Mohly jsme letět taky, ale raději, než letenku za 19 000 kč si užijeme na cestě zpátky trochu srandy v Dubaji. Tedy společnou letenku jsme odmítly a jaly se hledat výhodnější letenku. To jsme o Dubaji ještě přemýšlely jako o poslední možnosti, protože čekat v Dubaji cestou tam 11 hodin a cestou zpátky 21 hodin se nám nechtělo. Ale po zvážená všech faktorů jsme si koupily tuto letenku a rozhodly se zařídit si tranzitní vízum do Dubaje na 96 hodin a cestou zpět z Pekingu si tedy uděláme výlet do Dubaje. Ty 3 000 korun, které ušetříme na letence utratíme v Dubaji. Whatever, sounds like fun.
Konfuciova Akademie nám zařídila čínská víza. Jsem ráda, protože když jsem měla sraz u čínské ambasády se slečnou, která jela hromadně vyzvednout víza, tak jsem zjistila, že víza se podávají a vydávají jen cca hodinu a půl čistého času a to ještě ne každý den. Hlavně teď před létem tam bylo opravdu veselo. Nikomu nevadí, že je tam ještě hromada lidí, v 10 se okénko otevře a v 11:30 zavře, ať je tam lidí, kolik chce.
Víza do Spojených arabských emirátů jsme si zařídily samy přes ne příliš user-friendly aplikaci na webu emirates.com. Vízum do číny na 30 dní a vízum do UAE na 96 hodin stálo každé 50 euro. Dobrá rejže, tyhlety víza.
Tenhle blog bude o mé cestě do Číny a Dubaje, která se uskuteční od soboty 29. 6., kdy odlétám, do 15. 7., kdy přiletím zpět do Prahy. Bude i o mých dalších cestách, dlouhodobě plánovaný je půl rok/rok v Číně ve třetím ročníku mého studia, ale o tom jindy. Dále bude o mém kulinářském snažení a kutění, o tom, co a proč studuju, a co a proč mám ráda.
Vanda
***
Fotky: tripadisor.com
cinaweb.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat