A tak to bylo i tady. Za skoro půl roku, co tu už jsem (klišé, ale fakt to sakra letí), jsem potkala mnoho lidí, kteří mi přirostli k srdci, a tak jsme naplánovali, že si uděláme Vánoce u Sachiko doma, budeme vařit, každý donese nějaký drobný dárek a budeme spolu, my, co se máme rádi. Tak nás nakonec bylo devět - čtyři Češi, tři Číňanky (z toho jedna Tibeťanka), Japonka a Japonec. Na oběd jsme šli dle údajně japonské tradice do KFC. Sachiko a Haruki nám říkali, že to tradice je, jiní zase, že ne. No jde o to, že KFC udělalo před pár lety v Japonsku obrovskou kampaň a od té doby střeleným japoncům přijde normální na Štědrý den jíst v KFC. Celé rodiny, menu se objednávají dlouho dopředu. Šílenost největšího kalibru. I kdyby KFC udělalo sebevětší kampaň v Česku, tak by to nemohlo klapnout, na to jsme velcí tradicionalisti a já jsem za to ráda. Tak jsme se nadlábli v KFC a po obědě jsme se přesunuli k Sachiko a že začneme s přípravama.
Ozdobili jsme stromeček, udělali papírové vločky a pustili se do vaření. My jsme den předem se Zdeňkem udělali lavór bramborového salátu (náhodou se to skoro snědlo, zas tak jsme to nepřepískli), který všem chutnal. Ješte aby ne, samé dobré věci. A pak jsme ješte usmažili řízky. Sachiko udělala na moje přání moje oblíbené krevety, těch bych se mohla užrat, osmažené a s takovou ďábelskou omáčkou z majonézy a sladké chilli omáčky. Nejlepší. Ty taky zmizely rychle. Pak jsem udělala ještě svařák. Z evropského vína, z těch čínských patoků bych to neriskovala. No a jelikož jsme svařák začali popíjet už během vaření a naposledy jsme jedli ve dvanáct, tak kolem šesté večerní jsem zejména já už byla slušně načatá. Bohužel i na zpívání došlo. Takže babičko, jestli to čteš, tak už víš, jak na mě za rok, aby se konečně zpívaly koledy. :-) Číňanka Ling udělala vepřové s paprikou a "see you tomorrow mushrooms" zabalené ve slanině. Mňam. No a proč teda see you tomorrow mushrooms? No protože je jeden den sníte a druhý den z vás vyjdou v úplně stejné konzistenci jako jste je snědli. :-) Ale prý jsou dobré na pleť. No a jelikož jsme to hojně prolévali svařákem, tak bylo vše ok. Vína jsme koupili láhev na osobu, takže nouze nebyla.
Všechno včetně řízků a salátu se jedlo hůlkama, kdyby to ještě někoho překvapovalo. :-) I řízky na pánvi jsem obracela hůlkama, je to pohodlné,náhodou.
Zabalili jsme to kolem půlnoci a já jsem se pak vrátila na kolej a značně napitá jsem volala s našima a mojí nejdražší Klárou. No a jelikož to vypadalo, že porušíme každoroční tradici vánoční fotky, tak jsme udělali aspoň ipadové foto. Na vzdálenost těch 7000 km či kolik to přesně je.
Na Boží hod jsem měla jít učit, ale měla jsem poměrně velký bolehlav, tak jsem to odřekla. Ale na Štěpána a v pátek už jsem vesele vydělávala. I na nějaké vánoční filmy došlo, Pelíšky teda nemáme, ale dali jsme aspoň S čerty nejsou žerty, S tebou mě baví svět a Lotrando a Zubejda. Jo a mimojiné... Žádné prázdniny se nekonají, takže my celou dobu chodíme do školy. Víceméně. Na Štědrý den a Boží hod jsem to nějak nedala, ale pak už jsem šla. I na Silvestra. Je to zvláštní, ale tím, jak se to tu tak velice neslavi, tak mi to ani nepřišlo.
Mezitím moje drahá Felicia každý den číhala na lístky na vlak. A byla úspěšná. Protože náš výlet plánujeme přesně přes novoroční prázdniny 19.-25. února, ona jindy volno nemá. Takže si užiju čínské prázdninové cestováni. Myslím, že potom už to nikdy neudělám, ale nechci předbíhat. Aby bylo jasno, proč a jak Felicia číhala na lístky na vlak. Lístky na čínské vlaky se prodávají dva měsíce předem, což bylo přesně kolem vánoc. Takže Felicia celé dny refreshovala stránky, kde se lístky prodávají, a byla úspěšná, tak se můžeme těšit na Datong, Pingyao a ještě cosi Feli vymyslela. No ale opět se projevila čínská byrokracie. Felicia nemohla přes internet koupit víc než čtyři lístky, protože (to je mi ale důvod) jsem cizinka, a tak se přes internet můžou koupit jen čtyři lístky. Wut?!?!?! No tak že je teda půjdeme vyzvednout do ticket office. Tak jo. Ticket office je kousek od školy, tak jsme šly. A tam nám bába řekla, že nám ty lístky nemůže prodat, protože je to poprvé, co si já, cizinka, kupuju listky přes internet, a že musíme na nádraží. Tak já už značně vytočená samozřejmě. Ale nenaděláme nic, tak jsme jely na nádraží. Aby to bylo jasné, potřebovaly jsme ty jízdenky vyzvednout, abychom mohly koupit přes internet další. Tak jsme si teda lístky vyzvedly, Felicia zkusila koupit přes internet další, a ono to prosím nešlo? Tak to už si ze mě dělají prdel, ne? Tak jsme šly zase k okýnku za Číňákem, že proč to jako nejde. A on na to nepřišel. Díky, Číňane, fakt jsi nám pomohl. Proč jsme si lístky nekoupily na místě od něj a ne přes internet? Protože prodej na internetu se spouští o den dřív než v kamenných prodejních místech a my jsme nechtěly riskovat, že lístky neseženeme. Takže jsme vlastně nevyřídily vůbec nic a mohly jsme jet domů. Parrrrrráda. Tak jdeme do metra a tam nám řeknou, že metro nejde?! Bylo devět hodin večer, to ještě metro bězně jezdí, jenomže zrovna se nějak dávaly tou dobou do provozu asi tři nové linky a museli to zřejmě nějak sesynchronizovat, ale já už tou dobou byla tak vytočená, že jsme ten den nic nevyřídily, že už jsem nadávala jak špaček. Česky teda, pro jistotu, ale tak asi Číňanka pochopila, že neříkám "to máme dnes krásný den". Tak jsme teda šly na taxíka a ukončily tento trapný den v oblíbené lilkorestauraci.
Na Silvestra jsem měla učit svoji novou studentku, což mi došlo den předem, že je vlastně Silvestr, tak jsem si řekla, že nevadí, protože ta holčička je fakt super. Tak si to před šestou večerní přimašíruju k nim domů, volám její mamce, ať mi otevřou dveře a ona, že nejsou doma, že na tu lekci zapomněli a že se hrozně omlouvá. !?!?!?!?!?!????!!!!! F************UCK Tak jsem to otočila a šla zas domů. Další super zbytečná cesta někam. Takže jsem měla velice super náladu, ale byli jsme domluvení s kamarády, že budeme slavit na koleji a pak půjdeme ven. Tak jsem na spravení nálady koupila ujgurské jehněčí špízy a chleby, rusové donesli vodku, ruský sekt, sushi, pizzu a tak dále. Tak jsme popíjeli, kecali a bylo to fajn.
Před půlnocí jsme se sebrali a šli ven. Byli jsme jediní - nás pět, kdo odpočitával a otvíral šampaňské hned po půlnoci. Číňáci na nás blbě čumákovali. Žádné ohňostroje, nic. Tak jsme vyžáhli to šampaňské a šli do klubu.
S naším jediným a jedinečným rudým dick guyem
Tak tedy vykročení do Nového roku bylo takové jiné, ale pořád super, když jej strávíte s lidmi, které máte rádi. Jo a to bych byla skoro zapomněla, 1. a 2.1. máme volno, asi jim po zkušenostech z předchozích let došla trpělivost a tak radši než aby přišli do školy dva lidi, tak dali dva dny prázdniny. Jak velkorysé. Tak a odteď se nezadržitelně blíží koncosemestrové zkoušky, takže "seučit, seučit, seučit".
Šťastný nový rok přeju,
Vanda
Žádné komentáře:
Okomentovat