Na začátku března byl opět rozřazovací test, který nás, studenty, rozdělil do skupin podle úrovně čínštiny. Test byl úplně navlas stejný jako v září, navlas stejné věty i texty, ale stejně to bylo jedno, protože správné odpovědi jsem si nepamatovala. Po půl roce studia čínštiny jsem si polepšila a ze skupiny C jsem se posunula do D, opět je to pro mě docela výzva, musím se na hodiny připravovat, ale je to mnohem lepší, než abych se tam nudou šťourala v nose. Což se teda stejně děje, ale ne proto, že by učivo bylo snadné. Čínský styl výuky je proste jedna velká nuda. Už jsem o tom psala dřív, všechny lekce jsou navlas stejné, nová slovíčka (kterých rapidně přibylo, každou lekci jich je místo 20-30 běžně 50-60, a to už mi mozek fakt docela často stávkuje), text a gramatika, cvičení, taky všechna úplně navlas stejná v každé lekci. Ale snažím se, protože pokrok za toho půl roku byl velký, takže moc nemrčím a jako ovečka opakuju slovíčka, čtu texty a dělám cvičení.
Moji spolužáci tento půlrok, dva Rusové, holka z Lucemburska, holka z Indonésie, jedna ze Singapuru, jedna z Thajska, jeden Indoameričan, jeden Ital a jinak samá Korea jako obvykle.
Takže ve všední dny mám klasický všední studijní program, v úterky a pátky učím angličtinu, pořád by mi přidávali studenty, ale kdy se má pak člověk učit, takže fakt jenom takhle part-time. Děti jsou velice chytré a zapálené do učení, klučinovi, kterého učím v pátek, vůbec nevadí, že je to pátek večer, protože ony děti stejně žádné volno nemají, venku je nevidíte hrát si s kamarády (i když to už vlastně nefunguje ani doma, žejo), od útlého věku sedí za stolem a učí se, aby v obrovské konkurenci obrovského počtu dětí, měly šanci na slušné vzdělání a práci, čehož se dostane jen těm nejlepším. Je to hodně nepříjemné studijní prostředí. Ale dětem to nevadí, ve věku 7-12 let si ještě na lekcích hrajeme, kufr, a tak, sem tam se něco učíme. :-))
Moje Kitty :-)
Mezitím s kamarády hlavně vaříme a jíme různá mezinárodní (čínská se nepočítají, to máme furt) jídla. V pondělky už téměř tradiční burger nights, Italky často vaří těstoviny a kamarádka posledně neuvěřitelné risotto i funghi, občas to proložíme africkým food pornem, kterého se nemůžu nabažit...
Když Thierry improvizje - kuřecí curry
Když jsem vařila pro holky - všemi oblíbený lilek, cuketa a lívance/palačinky od pancake mastra aka mě
Zase jednou domácí burgery 
Ambasádní foodporn v podobě guláše, šunkofleků, pomazánek, pečiva, sýrů, dezertů.... To jsem se zas prežrala... A pře/opila plzní... 
Zmiňované božské risotto
... Na oslavě kamarádových narozenin
Malatang aneb všechno, na co máš chuť, v polívce
Tak abychom čínskému jídlu nekřivdili... Yummyyy
Největší pizza ever
Poprvé v životě mušle sv. Jakuba, yummy
Poklady z domova
Africký foodporn vol. 1
Již tradičně Ujguři a 13 jehněčích špízů ve mně
Africký barevný foodporn vol. 2, mohla bych se toho užrat a pět na to ódy, ale to fakt nejde :D prostě kuře s rýží a salát, ale to koření a omáčka? To se nedá popsat :D musím se to naučit vařit
Ujgurský plackochleba nang s jogurtem
Evropské víno v Číně
Jak vidno, čas trávím hlavně ve společnosti skvělých kamarádů a ještě skvělejšího multikulti jídla. Ani se mi nechce věřit, psát to černé na bílém už vůbec ne, ale od zítřka přesně za tři měsíce jsem doma. Samozřejmě se hrozně těším, ale svým způsobem bych tu strašně ráda zůstala, zatím nejlepší životní zkušenost určitě. Setkáváním s různými lidmi si všemožně rozšiřuju obzory a je to boží.
Jak tak na to koukám, výlet napíšu do druhého článku.
Stay tuned,
Vanda
Žádné komentáře:
Okomentovat